Je investování do akciových indexů bezpečné?

Je investování do akciových indexů bezpečné?

Představte si na chvíli, že jste profesionální portfolio manažer a ucházíte se o mandát na správu portfolia velkého penzijního fondu. Při své prezentaci zástupcům penzijního fondu představíte své modelové portfolio takto: do pěti největších pozic je koncentrováno 40 % portfolia, tři největší sektory jsou zastoupeny následovně – informační technologie 57 %, spotřební zboží 22 % a zdravotnictví 11 % a celkové PE portfolia je 40.

Jaké asi budou vaše šance na získání mandátu? Nulové. Představitelé penzijního fondu, kteří mají do své péče svěřeny úspory penzijních střadatelů, musí postupovat s odbornou péčí. Pořídit si portfolio v průměru za 40 násobek zisků by obhajovali těžko, stejně jako ze sektorového pohledu velmi nevyvážené složení portfolia. Regulace jim navíc velmi pravděpodobně přímo zakazuje mít tolik portfolia v pěti největších pozicích. Žádný uvážlivý správce portfolia si takové portfolio nepořídí.

Teď ale přijde překvapení. Charakteristiky modelového portfolia z prvního odstavce odpovídají indexu Nasdaq 100. Ten je jedním z nejčastěji používaných indexů pro pasivní indexové investování. Co vlastně takový pasivní investor kupující tento index dostává? Určitě to není diverzifikované portfolio. Pět největších pozic (Apple, Alphabet, Microsoft, Amazon a Facebook) opravdu tvoří něco přes 40 % portfolia. Více než polovina indexu je ze sektoru informačních technologií a některé významné sektory jako finančnictví nebo energetika nejsou v indexu zastoupeny vůbec.

Diverzifikaci tedy index nepřináší. Co jiného by mohl přinést? Levnost to také není. Materiály ETF s názvem QQQ, který kopíruje index Nasdaq 100, sice uvádějí, že PE indexu je 22, ale už nezmiňují, jak se toto PE počítá. Počítá se způsobem, nad kterým zůstává rozum stát. Nejdříve se vyřadí společnosti, které jsou ve ztrátě a pak se u společností, které mají příliš vysoké PE, díky způsobu výpočtu celkového PE indexu výrazně omezí jejich vliv na celkový výsledek.

Například takový Facebook má PE 38 a přispívá tím výrazně k vysokému PE indexu. Kdyby však Facebook místo přibližně 13 miliard zisku, kterého dosáhl za posledních 12 měsíců, byl ve ztrátě, PE indexu by se tím snížilo, protože by byl Facebook se svou ztrátou z výpočtu vyřazen. Teoreticky může nastat i situace, kdy součet zisků všech společností v indexu bude záporný, ale jeho celkové PE bude nízké a kladné.

Výpočet PE indexu je opravdu neobvyklý a zkresluje skutečnost. Když se spočítá „správně“, tedy i se zahrnutím ztrátových firem, dostaneme se na PE 40. To je opravdu hodně a je zbytečné k tomu něco dodávat.
Kolik pasivních investorů kupujících index Nasdaq 100 tuší, že ve skutečnosti kupují nevyvážené, úzce koncentrované a extrémně drahé portfolio? Portfolio, které aktivní správce nikdy dobrovolně nekoupí, pokud by mu to regulace vůbec umožňovala.

Pasivní investování obecně má pro velkou část drobnějších investorů smysl, ale ne vždy, za jakoukoliv cenu a jakýkoliv index. Pustit se do pasivního investování je ve skutečnosti aktivní rozhodnutí. Výběr indexu a především jeho drahost či levnost rozhoduje o budoucích výnosech. Dnes je situace taková, že především na americkém trhu zažíváme obrovský cyklický boom pasivního investování. Výsledkem jsou mimořádně drahé americké akciové indexy. Atraktivních investičních příležitostí je dost, ale leží mimo hlavní indexy a mimo americké trhy. V podstatě se dá říct, že současný trend přináší zlaté časy pro aktivní investování. Co může být lepší, než když proti sobě máme čím dál větší masu investorů, kteří vůbec nepřemýšlejí nad tím, co kupují? Investujte opatrně!

Daniel Gladiš, 27. 8. 2017